Bible? Ježíš? Proč to všechno?

Evangelium v souvislostech

Vítej, milý čtenáři!

Je od tebe hezké, že ses zastavil. Ať je vaše návštěva těchto stránek co nejpřínosnější!

Určitě na tebe někdo křičel, že tě Ježíš miluje, nebo jsi to někde četl a je to pravda! Ale dokázali byste se s tím ztotožnit nebo dokonce pochopit, proč by to pro vás mohlo být důležité?

Pokud ne, doufám, že se mi tímto článkem podaří zaplnit pár mezer. Začněme od začátku, jak nám říká spolehlivý zdroj.

Původ

Bůh na počátku všechno stvořil prostřednictvím svého Slova. Promluvil a bylo to tu. Všechno, co řekl, se stalo! Poté, co vznikla nebesa, země, vegetace a svět zvířat, stvořil lidi jako malé živé obrazy sebe sama, aby ho na zemi zastupovali a pomáhali mu ji spravovat. To samozřejmě může dělat i sám, ale raději to dělal ve společnosti těch, kterým důvěřoval. Proto jim předal planetu. Od té doby se na ní děje vše, o čem rozhodují a co dělají. Všem je v podstatě dáno

  • specifické talenty, které jsou fragmentárním předobrazem Božích schopností, a
  • individuální sféru vlivu, kterou by si měli uchovat a tvořivě rozvíjet.

Za prvé, lidé dostali za úkol

  • řídit svět zvířat v souladu s Boží dobrotou a moudrostí a
  • obzvláště krásná zahrada
    • zachovávat a
    • kultivovat.

Lidé, zvířata i rostliny se těšili optimální kvalitě života. Zejména pravidelný kontakt s Bohem – původcem, podle kterého byli lidé vytvořeni – jim nesmírně prospíval! V něm mohli nalézt dokonalou lásku, krásu, čistotu, sílu a vše žádoucí, získat moudrost k optimálnímu rozhodování a zůstat hmatatelně spojeni se smyslem života, a tím předávat stvoření vše dobré. Bůh miloval lidi, v nichž našel sám sebe, podobně jako rodiče milují své děti, v nichž něco nezaměnitelného žije dál. Přestože byli jeho stvořením, Bůh s nimi – na rozdíl od zvířat – jednal téměř jako s rovnocennými partnery. Bylo to dosud nejšťastnější období v dějinách!

Hazardní hry

Životní podmínky byly optimální a lidé se dlouho přesně drželi Božích slov. V určitém okamžiku však začali být trochu neopatrní a destruktivní síly mohly působit na svět zvířat. Ta byla stále nespokojenější s tím, že jim vládnou lidé – jim podobní tvorové, kteří byli dokonce stvořeni podle nich. Ze všech zvířat byl had nejinteligentnější a poznal, že síla lidí spočívá především v jejich důvěrném vztahu s Bohem. Díky jejich nedbalosti se mu také podařilo vstoupit do zahrady a pokoušet je, aby nedůvěřovali Bohu a jednali v rozporu s jedinými pokyny, které jim dal. Ve světě, v němž se až dosud vždy dělo vše, co řekl naprosto důvěryhodný Bůh, to bylo nepředstavitelné porušení! Říká se tomu „hřích“. Označuje se tak jednání, které je – z globálního hlediska – maximálně absurdní, dlouhodobě poškozuje všechny zúčastněné a pachatele může stát i život!

Bůh jim odpustil, aby nemuseli hned zemřít, omezil škody na jejich vlastní náklady a pomohl jim žít s následky. Tím, že se lidé odvrátili od jeho přikázání, však vyjádřili, že v jejich doméně – zemi – smí působit jen v omezené míře, a jejich rozhodnutí se muselo projevit! Bůh se stáhl ze svého stvoření – také z věrnosti svému slovu – a stal se pro lidi neviditelným. Do vakua vstoupily destruktivní síly, které lidem a jejich potomkům ztěžovaly život a ovlivňovaly je k dalšímu hříchu, aby získaly stále větší vliv.

Vina byla odpuštěna, ale síly hříchu, které byly nyní ve světě, způsobily, že všechny živé bytosti byly náchylné k nemocem a smrtelnosti. Aby je ochránila, musela být Boží zahrada pro lidi uzavřena. Tito lidé znejistěli, ztratili schopnost dobře jednat s Bohem, bližními a sférami svého vlivu a jejich práce se stala nudnou a neefektivní. Závist, stejně jako ubývající zdroje, brzy vedla ke sporům, smrti a válkám. Dějiny lidských civilizací, které známe, jsou toho důsledkem. Vše, o čem lidé rozhodují a co dělají, se na zemi děje dodnes, ale bez původní blízkosti s Bohem – i při těch nejlepších úmyslech – z toho vždy mnoho kloudného nevzejde.

Lidé si vytvořili vlastní morální normy, nezávislé na Bohu, aby zabránili tomu zjevně nejhoršímu v soužití a škody se mohly omezit, ale v každé společnosti bylo mnoho poražených a vítězům také často nebylo co závidět. Nic už nebylo dokonalé, lidstvo bylo na hony vzdáleno svému původnímu účelu existence a jen několikrát těsně uniklo úplnému zániku. V každém případě se tomu podařilo zabránit díky tomu, že Bůh dokázal najít alespoň jednoho člověka, který byl ochoten svůj život zcela orientovat na něj a který mu tak dal naději, že se mu podaří dlouhodobě získat zpět významnou část lidstva pro nebeskou normalitu.

Zpět ke kořenům

Vzhledem ke svému rozhodnutí ponechat zemi lidem může Bůh zasahovat do sféry vlivu lidí pouze tehdy, pokud si to přejí. Vzhledem k těmto podmínkám však k Němu velmi brzy začali volat a On je pak začal dlouhodobě připravovat na svůj návrat. K tomuto účelu si vybral lid. Všechny kultury si vytvořily svou náboženskou víru, ale On svým vyvoleným řekl, jaký ve skutečnosti je. Dělo se tak v mnoha malých krocích. Ukázal se jako mocný osvoboditel a milující živitel svého lidu, který dostal za úkol milovat Ho s veškerou oddaností a připravit a udržovat na zemi místo, kde by se mohl cítit jako doma. K tomu také patřilo, že si každý vážil svých bližních a choval se k nim tak, jak by si sám přál, aby se k němu chovali. To bylo pro tehdejší poměry konkretizováno v Božím zákoně. Především však měla z vyvoleného národa vzejít klíčová osoba, která by všechny lidi, kteří o to stojí, smířila s Bohem, přivedla je k jejich původnímu povolání a vládla s nimi vesmíru na věčné časy.

Exkurs: Trojice

Jak víme, každý může mít myšlenky. S pomocí dechu je může vyjádřit slovy a – také s pomocí ostatních, kteří je slyší – je realizovat. Dech mimo jiné svou intenzitou odhaluje význam a naléhavost výpovědi. Když člověk říká celou pravdu, jsou slova a dech v souladu s ním samým – s jeho myšlenkami, pocity, vědomostmi a svědomím. Tyto tři složky jsou jedno.

Jestliže Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, musí být schopen přinejmenším téhož jako člověk: myslet a s pomocí dechu vyslovovat slova, která věci vytvářejí nebo mění. Již jsme viděli, že Bůh stvořil vše prostřednictvím svého slova a že vše, co vysloví, se stane skutečností. Slovo dokáže to, co On sám, a má v sobě moc vše uskutečnit. Bůh také vždy mluví pravdu. To znamená, že jeho Slovo je s ním vždy zajedno.

„Dech“ a „duch“ je v původním textu Bible stejný pojem. Stejně jako u lidí duch (dech) plodí slovo a posiluje jeho význam. Je zajedno se slovem a s tím, kdo ho vyslovil. Tito tři se nikdy nerozcházejí. Všechny vyjadřují pravdivě, jaký Bůh skutečně je – jak miluje, cítí a myslí!

„Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi: Otec, Slovo, a Duch Svatý, a ti tři jedno jsou.“ (1 Jan 5:7, TR)

Slovo se stává člověkem

Bůh je všemohoucí a může dělat, co chce! Mimo jiné může přijít na zem osobně jako člověk. A přišel – jak bylo mnohokrát oznámeno – ke svému vyvolenému lidu. Duch přinesl Slovo do lůna panny Miriam (latinsky Maria) a ta ho porodila jako dítě. Boží Slovo tak vyrostlo jako obyčejný člověk a působilo až do svých třiceti let. Jako jediný člověk dělal všechno správně – tak, jak to Bůh miloval. Uzdravoval pak nemocné, vyháněl ničivé síly, které mimo jiné způsobovaly duševní choroby, a zjevoval Boha slovy i skutky tak, jak to dokázal jen Bůh sám. Byl a vždy zůstával jedno s Bohem.

Protože byl zplozen Božím Duchem, mohl být právem nazýván „Božím Synem“. Jeho jméno Ješua HaMašiach (latinsky Ježíš Kristus) znamená „Boží spása“ a „pověřená klíčová osoba“ nebo „oficiální král“. Jeho lid na Něj čekal kvůli mnoha prorockým oznámením, ale málokdo Ho poznal, když skutečně přišel, protože byl tak obyčejný a skromný – ne takový superhrdina, jak si ho představovali. Boží slovo se vždy přesně naplní, ale obvykle úplně jinak, než si lidé představují.

(Znovu)řešení

Na vrcholu svého života se nechal nevinně odsoudit, mučit a popravit, aby vytvořil kompenzaci – účinnou podle Božího zákona – pro všechny lidi, kteří se – ať už z jakéhokoli důvodu – provinili před Bohem a vyvolali jeho hněv, možná trpěli následky (např. nemocemi), ale rozhodně se chtěli vrátit k Bohu, svému původu, a zbavit se své viny!

„Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen …“ (Jan 3,16-18). Bůh jednoho dne postaví před soud každou nespravedlnost – včetně té, která se stala vám. Protože však každý (včetně vás) již jednal proti Boží vůli a způsobil utrpení ve své sféře vlivu, nemůže to pro nikoho skončit dobře. Jediným východiskem je přijmout Boží nabídku odpuštění všech hříchů skrze smrt Ježíše Krista!

Bůh jednoho dne postaví před soud každou nespravedlnost – včetně té, která se stala vám. Protože však každý (včetně vás) již jednal proti Boží vůli a způsobil utrpení ve své sféře vlivu, nemůže to pro nikoho skončit dobře. Jediným východiskem je přijmout Boží nabídku odpuštění všech hříchů skrze smrt Ježíše Krista!

Pokud to chcete udělat, pak mu uvěřte a řekněte: „Ježíši, děkuji ti, že jsi zemřel, abys zaplatil můj dluh, vykoupil mě z hříchu, smířil mě s Bohem a pomohl mi v životě. Přijímám tvou nabídku! Odpusť mi všechny mé hříchy, převezmi vládu nad mým životem, veď mě a dej mi svého Ducha, abych se učil a měl sílu žít stále více podle tvých představ. Děkuji ti! Amen (budiž)!

On tě zná, miluje a slyší! Nezůstal mrtvý:

Život pokračuje!

Po třech dnech v hrobě Ježíš vstal z mrtvých, zjevil se více než 500 lidem, vstoupil na nebesa a seslal Ducha svatého, který dává svým věřícím sílu žít a jednat jako on. Ježíšovo vzkříšení z mrtvých je jednou z nejlépe doložených, a tedy i nejvěrohodnějších událostí v dějinách. O to více stojí za to poznat ho osobně!

Pokud to chceš nejprve nezávazně udělat, řekni: „Ježíši, pokud existuješ a je to pravda, pak to několikrát potvrď, abych tomu mohl uvěřit. Sešli mi Ducha svatého, aby mě – jak jsi slíbil – uvedl do celé pravdy! Děkuji ti! Amen!“.

Bůh tě miluje!

„Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.“ (J 15,13)

„Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?“ (Řím 8,31-32)

Boží láska k vám je skutečná, stálá, větší a účinnější než láska kohokoli jiného! Obraťte se k Němu a řekněte například: „Otče, dej mi vědomě zakoušet tvou lásku! Ve jménu Ježíše, amen!“

Bible i internet jsou plné zpráv o skutečných zážitcích, které lidé zažili poté, co se obrátili na Boha a o něco ho požádali: Tělesná i duchovní uzdravení, zaopatření, spasení, pomoc a vedení v práci, rodině, koníčcích a mnoho dalšího! V Ž 103,2-6 král David shrnuje jen některé z toho, co pravidelně zažívá:

„Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,

  • Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti,
  • kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
  • Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj,
  • kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
  • Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá,
  • tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
  • Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.“

Jestliže on a mnozí další mohli takto zakusit Boží zásah, pak ty můžeš zažít totéž, pokud v něj vložíš svou důvěru!

Měli byste ho však nechat být Pánem. To znamená, že nemusí vždycky hned dělat všechno, co se líbí vám, ale to, co odpovídá jeho dobré vůli pro všechny lidi v každé době, a to je nakonec nekonečně lepší než to, co se nám v danou chvíli zdá optimální. Ale i když některá řešení i u Boha zaberou nějaký čas (i když to, přísně vzato, nezáleží na něm), na jiné modlitby odpoví rychle a vždy (!) se vyplatí mu vše svěřit! On zná vaše potřeby a má připravené optimální řešení! Už teď ho o to požádejte a děkujte mu za to, protože vírou mu otevíráte dveře, kterými vám odpoví!

„Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.“ (Řím 8,28)

Poznejte Boha

Bůh je neviditelný, ale přesto se s vámi může setkat, např. v myšlenkách, rozhovorech nebo prostřednictvím médií. Můžete ho poznat podle jeho typické povahy a povahových rysů, kterých si na něm všimli i ostatní:

  • „Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.“ (Ps 34:8)
  • „Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.“ (Ps 103:8)
  • „Bůh láska jest.“ (1.Jan 4:8)
  • „Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?“ (Ps 27:1)
  • „Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější …“ (Heb 4:12)
  • „Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda.“ (1. Kor 3:17)
  • „A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.“ (Jan 8:32)
  • Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci (původ, domov) než skrze mne.

Pokud na vás něco působí tímto celkovým dojmem, pak je možné, že k vám právě teď promlouvá Bůh!

Z dlouhodobého hlediska jeho působení vždy přináší nejlepší vývoj v našem vlastním charakteru a prostředí – což však vyžaduje čas a spolupráci, podobně jako při pěstování plodin.

„Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati… A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.“ (Mt7,17ff)

„Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost. Proti takovýmť není Zákon.“ (Gal5,22f)

Poznávání Boha takového, jaký je, a dodržování toho, co jste poznali před očima, vám pomůže zůstat s ním a nepodlehnout klamu, který by z dlouhodobého hlediska neměl žádné dobré účinky. Věčný život pro vás začíná také ještě na zemi, neboť „Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.“ (Ježíš podle Jana 17,3)

Další kroky

Pokud máte zájem nebo jste se dokonce rozhodli žít s Ním a pro Něj, pak vás vyzýváme, abyste postupně podnikli následující kroky, které mohou být důležité pro celý váš život:

  • Mluvte s Bohem o všem, děkujte mu za všechno a ptejte se ho na všechno, co vás zajímá. Očekávejte to a On najde způsob, jak vám včas dát odpovědi na všechny důležité otázky.
  • Na první místo postavte Boha a to, co jste o něm poznali. Naučte se milovat Toho, od něhož všechno pochází, více než cokoli jiného, nalaďte se na Něho a milujte své bližní jako sebe sama. K tomu obvykle nemusíte shromažďovat žádnou vlastní vůli, ale jednoduše Mu řekněte, když se zaseknete na jednom místě a že potřebujete Jeho milostivý zásah. On tě miluje a postará se o tebe i v tomto: „Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.“ (Fil 2,13)
  • Přečtěte si Bibli. Byla inspirována a sestavena Božím Duchem jedinečným způsobem.
  • Kromě toho vám k poznání a lásce k Němu mohou pomoci i dobré filmové adaptace. Příkladem může být seriál Vyvolení (aplikace pro Android nebo iPhone).
  • Nechte se pokřtít pod vodou. Tím oficiálně opustíte oblast zla a právoplatně vstoupíte do Božího království. Vyjadřujete tím, že jste zemřeli a vstali z mrtvých s Kristem, abyste mohli dále žít život, který vám zanechal. Můžete si tak být jisti, že si věčnost užijete tím nejlepším možným způsobem. „…Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.“ (Mk 16,15-16) Poslední věta není míněna jako výhrůžka, ale jako velmi střízlivé konstatování, že bez víry v Ježíše není za daných podmínek účinné odpuštění, a tedy ani základ pro užívání věčnosti v Boží přítomnosti. Bez něj je to však zcela nesnesitelné a nakonec zbývá jen všechno, nebo nic. Bůh tě nekonečně miluje! Stejně tak však respektuje tvou osobnost, aby ti nevnucoval dobro. To naopak znamená, že každý, kdo chce žít s Ním a užívat si věčnosti, se musí vědomě rozhodnout v Jeho prospěch.
  • Můžete se nechat pokřtít podobně smýšlejícími lidmi, kteří již byli pokřtěni a s nimiž můžete sdílet vše, co prožíváte a co se učíte s Bohem. Požádejte ho, aby vás svedl dohromady s těmi správnými lidmi. Poznáte je podle toho, že žijí podle Bible a že je pro vás dobré zakoušet Boha v jejich společenství. Neočekávejte však dokonalost. Každé společenství věřících je tvořeno nedokonalými lidmi, jako jste vy, které Bůh postupně mění, aby více milovali Jeho i své bližní. Stejně jako u svých tehdejších učedníků Ježíš často sdružuje velmi rozdílné povahy, ale působením svého Ducha je vede ke zvláštní jednotě, kterou může vytvořit pouze Bůh.
  • Naučte se vnímat Boží vedení a ověřujte si, zda vše, co vám lidé říkají, jasně vyplývá z Bible a odpovídá tomu, co jste již od Boha slyšeli. Jeho povaha a jeho slova v podstatě vyjadřují lásku, pokoj, svobodu, čistotu, svěžest, sílu, odvahu, radost, milost, mírnost, trpělivost a mnoho dalších věcí, které odpovídají jeho povahovým rysům. Pokud ve vás něco takového vyvolává dojem, je to pravděpodobně od Boha. Zeptejte se Ho a On vám vše důležité potvrdí – v případě potřeby i opakovaně -, abyste si mohli být jisti.
  • Pokud jste si uvědomili, že jste udělali nebo děláte něco špatně, pak s důvěrou přijďte k Bohu a vězte, že vás nekonečně miluje a rád vám vše odpustí! „… Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.“ (1J 1,9) Za všechno je zaplaceno! Ježíš za tebe zrušil i tvou budoucí vinu, takže můžeš žít svůj nový život v Něm svobodně a nezatíženě! Svěřte se Mu a zůstaňte s Ním nebo k Němu prostě znovu a znovu přicházejte!
  • Pokud se někdy budete cítit bezmocní, stačí zavolat „Ježíši!“, protože „… A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude …“. (Joel 2,32)

Čím více se budete s Ním a Jeho geniálními cestami v lásce zabývat, tím více se bude ve vašem životě uskutečňovat Jeho království, budete z něj vytěžit maximum a nashromáždíte poklady, které vám nikdo nemůže vzít a ze kterých se budete těšit po celou věčnost!

Konečný cíl

„… tak i skrze Krista všickni obživeni budou. Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho. Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc. Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho. Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt. Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko. A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.“ (1. Korintským 15,22ff)

Pak se naplní to, co o sobě říká Boží jméno:

„Když se mě zeptají, jak se jmenuje, co jim odpovím? Tehdy řekl Bůh Mojžíšovi: „Budu, čím budu.“ A on řekl: „Tohle řekni synům Izraele: ‚Budu‘, poslal mě k vám.“ A tak se stalo. (Ex 3,14f, ~Tynd.)

Bůh neustále rozšiřuje svou přítomnost! Je tím, kým je, a bude tím, kým bude navždy!

A vy jste stvořeni k tomu, abyste byli jeho součástí! Zda své místo zaujmeš, záleží jen na tobě, ale tvůj život na zemi slouží k tomu, aby ti tuto jedinečnou příležitost poskytl!

Shrnutí

Bůh je láska! (1. Jana 4,8)

Člověk existuje na zemi jako zástupce Stvořitele, aby ji řídil v jeho zájmu. Každý má svou oblast odpovědnosti, kterou má co nejlépe chránit a rozvíjet. Jsou stvořeni pro společenství s Bohem a jen tak se může vše optimálně podařit.

Původní intimita se ztratila, když se lidé nechali odvést od svého zaměření na Boha, což vedlo k nesčetným problémům. Na individuální úrovni se však nyní každý může vrátit k Němu a ke svému osudu tím, že uzná, že

  • Ježíš Kristus je Syn Boží a právoplatný věčný Král vesmíru,
  • svou smrtí na kříži překonal odloučení tím, že odstranil ze světa hřích všech lidí a
  • člověk se chce připojit k jeho království a žít pro něj, což začíná tím, že se přihlásí k jeho zástupné smrti na kříži.

Takový život se vyznačuje tím, že se člověk učí poznávat a milovat Boha nade vše, orientuje svůj život na něj a jeho potřeby a miluje své bližní a chová se k nim přinejmenším stejně dobře jako k sobě. Nemělo by to však být vyčerpávající, protože Boží nadpřirozená moc přináší to, co člověk sám nedokáže, pokud ho o to upřímně prosí. Slouží to Boží cti, připravuje to lidi na co nejlepší život pro celou věčnost a umožňuje to dobrý vývoj v tomto životě, který by jinak za stejných okolností nebyl možný.

Zdroj:

Nejprodávanější kniha v dějinách lidstva je v mnoha ohledech jedinečná. V průběhu 1600 let ji napsalo nejméně 40 autorů z nejrůznějších kulturních, sociálních a profesních prostředí, z nichž se většina navzájem neznala. Přesto sleduje jasnou linii, protože – podle knihy – byli autoři zvláštním způsobem inspirováni Duchem Božím. Mnozí ji proto považují za hlavní a spolehlivý zdroj informací o tom, co Bůh řekl a stále říká a koná. Většina proroctví se přesně naplnila. Pouze některá se mají teprve naplnit. Kultury, které Bibli seriózně studovaly, byly inspirovány k mnoha pokrokům a dnes se na předních příčkách mnoha indexů kvality života, svobody, spravedlnosti atd. umísťují převážně země, v nichž měla velký vliv na život všech lidí (a které proto často nesou na své vlajce kříž nebo podobný symbol). Stojí proto za to se na ni a především na ducha, který ji inspiroval, podívat blíže! Tento článek je zamýšlen mimo jiné jako podnět. Přeji vám s ním vše nejlepší!